Na konkurze

20. února 2014 v 21:41 | Holoubek

Dobrý večer, vážení. :)
Chtěl bych se s vámi podělit o velmi zajímavou zkušenost z předvčerejška. Jelikož jsem veliký fanda do divadla a do muzikálů, rozhodl jsem se jednou také vyzkoušet konkurz. Do zemí českých se v letošním roce po patnácti letech své existence konečně dostává do úžasného divadla úžasný muzikál s úžasným námětem a hlavně úžasnou hudbou - Addams Family. A dokonce se v něm najde i místo pro člověka mého věku. Takže to bylo jasné! Výzvy se prostě musí přijímat!




Dohodnul jsem se s jednou přítelkyní, ke které jsem několik let chodil na zpěv, že ty písně společně vyzkoušíme a nacvičíme. Dali jsme si několik lekcí. Docela to šlo, zlepšoval jsem se a pomalu jsem přestával dělat chyby. Pak jsme s rodiči odlétli na dva týdny do teplých krajin, kde jsem se snažil procvičovat. A několik dní po návratu to přišlo.


Byl jsem celkem nervózní. Vyletěli jsme směr Praha - Hudební divadlo Karlín. Byli jsme tak rychlí, že jsme ještě před divadlem museli chvíli přešlapovat. Leč zželelo se matce milých dítek, brzy nás pořadatelé ze zimy pustili do teplého fujejé. Tam jsme se převlékli, zapsali, vyfotili, vyplnili dotazník a čekali. Po nějakém čase byla svolána skupina č. 1 a odvedena do baletního sálu. A my jsme dál čekali. A čekali. Tanečníci se rozcvičovali a my netanečníci jsme z toho byli ještě nervóznější. Po dlouhém čekání jsme konečně zahlédli unavené členy skupiny č. 1, kterak vycházejí ze zákulisí. Bylo načase zorganizovat skupinu č. 2. Do té jsem patřil i já.

Poprvé v životě jsem viděl karlínské zákulisí. Celkem mne vyděsily hlavy "šílených" králíků, kteréžto ležely vyrovnány na policích a kteréžto se, jak jsem dodatečně zjistil, užívají jako kostýmy pro taneční company v muzikálu Lucie. Docela jsem se jich bál.

Po vstupu do baletního sálu jsem ještě netušil, co mne čeká. Jen mi přišlo milé, že jsem zahlédl i pár zajímavých známých tváří. V této skupině se mnou byl např. Ivo Hrbáč / mj. Inmar v Carmen /,
Nikoleta Spalasová / Hlas Československa / nebo z nich asi nejznámější Jan Cina. Ve fujejé jsem ještě zahlédl Adama Koubka / též Hlas Československa /.


Po chvíli protahování přišla mladá slečna, že začneme. A začali jsme. Slečna nám svým svérázným způsobem postupně vštěpovala jednotlivé části choreografie. Jenže "pomalu" v jejím pojetí se krylo s "rychle" a její "rychleji" s "proklatě rychle" v mém pojetí, takže si dokážete představit, kolik jsem toho z choreografie pochytil.Náhodou, pamatuji si ji ještě teď celou, jenže nejsem schopen tak rychle přepínat (a někdy vůbec zvládnout) jednotlivé figury. Nicméně mezi všemi těmi tanečníky jsem si připadal vskutku trapně. Již v rané fázi jsem vykřikoval, že chci, aby to skončilo a že je mi jasné, že jsem skončil.A když jsem cca v třetině nácviku po zhlédnutí další části choreografie vykřikl: "Ono to ještě pokračuje?!" už se Cina neudržel a musel se mi pousmát.

Během nácviku jsme si měli prohazovat řady, co to ale bylo proti tomu, když jsme v závěru měli nastoupit pouze po pěticích a předvést choreografii lidem, kteří ji měli posoudit? A kde byl Holoubek? Samozřejmě, že vlevo vepředu, tedy nejvíc vepředu, že...Kdybych měl více času, mohlo to vypadat aspoň trochu, ale takhle jsem tam poskakoval a snažil se chytat figur, o kterých jsem věděl. Ještě, že jsem od přírody povaha, která si z toho pranic nedělá, naopak z toho má ještě srandu.


Ale ta hudba je fakt úžasná... Komu se ten styl líbí, mrkněte na YT, je tam toho hafo :)

Jenže věta, která byla pronesena na konci mi vzala dech (který jsem již beztak neměl z té urputné snahy o tanec). "Všem vám děkujeme a těm, kteří jdou ještě zpívat - hodně štěstí!" Naivně jsem si myslel, že s mým "výkonem" už to skončilo, ale jak se zdá, pořadatelé ještě neměli dost.


Dorazil jsem do fujejé, vše povyprávěl mamince, převlékl se ze zpoceného a byl celkem v pohodě. Jenže čím déle jsme zase čekali, zase jsem se znervózňoval...

Po dlouhé odmlce jsme, někteří výtahem, někteří pěšmo po schodech, vyrazili ku zkušebně. Před níž jsme pak opět hodnou dobu čekali. Dovnitř se chodilo jednotlivě, po číslech. Ostatní čekali venku a poslouchali, co se ozývalo zevnitř.
Já šel druhý. Byla to veliká prostorná místnost. Uprostřed stál klavír, kousek před ním mikrofon. Naproti dlouhý stůl, za nímž seděli samí důležití lidé. Moc jsem na ně nekoukal, abych z nich nebyl zbytečně nervózní. Bylo dobře, že jsem nikoho z nich neznal. Zeptali se, kterou píseň budu zpívat. Já byl zaskočen, poněvadž jsem si myslel, že nebudu mít na výběr. A ve spěchu jsem si vybral špatně.
Úvodní věta byla dobrá, ale hlavní začátek jsem netrefil. Pán přede mnou (patrně režisér) prudce zamával rukama, aby zastavil korepetitorku. A dal mi ještě jednu šanci. Nicméně ani podruhé to nebylo úplně ono. Pan režisér opět prudce zamával rukama a poslal mě pryč...

Tolik k mojí potenciální kariéře muzikálového herce.


Kdybych si byl býval vybral tuhle... Možná bych si zazpíval o pár vteřin déle.



Ale když se teď nad tím hlouběji zamýšlím... Já bych tu roli vlastně ani nechtěl... Vím, zní to trochu jako kyselé hrozny, ale záhy vysvětlím:

Původní idea byla, že tam půjdu jen tak, na zkoušku. Jak se mi to ale postupem času rozleželo v hlavě, dost jsem uvažoval, jak úžasné by to bylo. Jenže po této zkušenosti jsem zjistil, že do muzikálového světa patřím maximálně tak jako divák. Rozhodně nejsem na dostatečné pěvecké ani taneční úrovni, abych si mohl dovolit něco víc. Kdybych na tom pracoval, možná bych se časem zlepšil, ale teď už vím, že na muzikály se raději budu už jenom dívat. :)

Navíc na tomto konkurze byli rozhodně typologicky i hlasově lepší lidé, kterým to rozhodně přeji! A když si ještě představím, jak velké problémy bych měl se školou... Pff.


Každopádně to byla pro mne ohromná a zajímavá zkušenost. Zjistil jsem, čeho jsem (resp. nejsem) schopen, jak takový konkurz vypadá, poznal lidi, kteří na konkurzy chodí. Možná, že mne ještě na nějakém konkurzu potkáte... Protože, holub nikdy neví.

A na podzim hurá do Karlína!

Pac a pusu,
Holoubek



Tento článek byl propagován na úvodní stránce Blog.cz
 


Komentáře

1 Sasha Sasha | Web | 20. února 2014 v 21:53 | Reagovat

musel  to byť zažitok :)

2 Barča Barča | 26. února 2014 v 11:25 | Reagovat

Já bych se bála :-D

3 Em Zet Em Zet | Web | 26. února 2014 v 12:20 | Reagovat

To musí být zážitek na celý život. :-D
Asi jako já, když jsem šla trapčit na casting do ČSMT :D

4 Illienel Illienel | E-mail | Web | 26. února 2014 v 15:23 | Reagovat

Skvělý článek! Milé, vtipné, s nadhledem a hlavně objektivně podaná zajímavá zkušenost, kterou má opravdu málokdo. Muzikáloví herci pro mě vždy byli hrdinové s velkým H v oblasti umění, právě proto, co všechno musí skvěle zvládat - zpěv, tanec i herectví. Jsem nadšený muzikálový divák v divadle i před obrazovkou a zákulisí mě vždy velmi lákalo, ale vím, že na účast v tomto krásném díle byhc měla jedině jako prodavačka lístků nebo uvaděčka. :D Přesto věřím, že i jen zkusit si nějaký ten konkurz musí být skvělý zážitek a děkuji za doporučení na další muzikál, těším se, až bude uveden. :-)

5 Katrin Katrin | Web | 26. února 2014 v 21:12 | Reagovat

Ono se to nezdá, ale je to dřina co? Tancuju cca tři roky a hlavní co musíme zvládat je, aby to vypadalo ladně a ne jako dřina, i když to vlastně nic jiného není.

6 El El | Web | 27. února 2014 v 6:38 | Reagovat

To je opravdu zajímavá zkušenost, ale taky pořádný zážitek....

7 Reina-sun Reina-sun | Web | 27. února 2014 v 12:37 | Reagovat

Vypadá to jako švanda! :D Hudba se jim fakticky povedla, tenhle muzikál musím vidět! :)

8 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 28. února 2014 v 11:37 | Reagovat

Všem děkuji za komentáře. :)

[4]: [7]: Jsem věru rád, že jsem více lidí nakopnul k návštěvě. I když stále sám nevím, jak muzikál bude vypadat. :D Doufám, že se nám všem bude líbit. :)

[5]: To je pravda. Když to někdo opravdu umí, vypadá to tak krásně a jednoduše... Ne že bych si ovšem myslel, že to bude lehké. S tancem jsem již párkrát do styku přišel, takže vím, že to není jen nějaké poskakování. :-D

Není bez zajímavosti, že třeba herectví je na tom podobně. Vypadá to tak jednoduše, ale vypadat přirozeně a zbytečně nehrát je taky kumšt... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.